S trochou nadsázky by se dalo říci, že prvním průkopníkem takzvaných únikových her byl Robinson Crusoe. I když tento románový hrdina by asi svou situaci viděl trochu jinak.
Přesto se jeho nedobrovolný pobyt na opuštěném ostrově dá s únikovkou docela dobře porovnat.
- Také on musel hodně přemýšlet o tom, jaké věci a „fígle“ musí použít k tomu, aby se z prekérních situací dostal.
Podle některých badatelů je jeho příběh inspirován skutečnými událostmi.
- Ve skutečném příběhu se jednalo o skotského námořníka Alexandra Selkirkova.
- Oproti knižnímu hrdinovi byl na ostrov vysazen na vlastní žádost a prožil zde čtyři roky a čtyři měsíce.
- Pak byl náhodou nalezen a dopraven opět domů.
O několik let později píše Daniel Defoe svůj slavný román, kterým vytváří nový žánr nazvaný robinzonáda. Motiv opuštěného ostrova s jedním obyvatelem lidského rodu se tak ujal, že inspiroval mnoho dalších tvůrců. Tak trochu jako Robinson na opuštěném ostrově si může připadat i účastník hry Game Escape. Jen s tím rozdílem, že tu není docela sám, ale vše probíhá jako týmová práce.
V nouzi pomoc přijde. Snad
Jednou z otázek, kterou si často potencionální hráči kladou je,
co se bude dít v okamžiku, kdy opravdu nebudou vědět kudy kam.
- Zůstanou snad zavřeni v místnosti až do té doby, dokud na to nepřijdou?
- To by se ze zábavy stal spíše opravdový trest a pochopitelně tomu tak není.
- V případě nouze můžete zvednout telefon a prostě se zeptat.
Zmíněná otázka zřejmě napadla i tvůrce filmu „Úniková hra“, který byl natočen docela nedávno. Hrdinové této únikovky zažívají opravdová muka.
- Dobrovolně se přihlásili do hry, která se je chystá zahubit.
- Divák je napnutý od začátku do samého konce.
- Bude či nebude to konec i samotných hráčů?
- Vyprávět by to byla škoda.
- To se musí vidět.
- Stejně jako úniková hra.
- Ta se prostě musí zažít.
